Krkonoše pohledem ptáků

Člověk vždy toužil létat. Co bylo po staletí nemyslitelné, stalo se počátkem minulého století skutečností. Obří koráby teď brázdí oblohu. Těžko pochopit, jak se tak veliké stroje vznesou a udrží ve vzduchu.

Ano, létání letadlem je skvělý zážitek. Ale já poznala létání, co vám dá svobodu. Paragliding. Vznesete se nad hory a shora pozorujete celou krajinu pohledem ptáků…

Je horký srpnový den a my jedeme s mamkou do Krkonoš. Čeká mne let na paraglidovém tandemu. Jsem nedočkavá. Sraz máme na Černé hoře, kterou v rámci fyzičky vyběhnu skoro na jeden zátah – dobře, opět nestíhám..

Od horní stanice lanovky mě vedou směrovky ke kilometr vzdálené startovací plošině ve výšce 1243 m n.m. Chvíli čekám a sleduji letce, jak se jeden za druhým vznášejí do oblak. Pak už vklouznu do postroje, zajišťujeme karabiny, vnímám poslední nezbytné instrukce a připravujeme se na odlet.

Stojíme v tandemu na startu. Tři, dva, jedna a rozebíháme se. Doběhneme na konec plošiny, trochu to s námi škubne a za pár okamžiků se už  vznášíme nad nízkými stromky.

Pak už hledáme stoupací proudy a vznášíme se vzhůru. Po několika minutách už vidím svět z perspektivy opeřenců a je to úžasný pohled.

Pod sebou vidím Černou horu a Jánské lázně, kde jsem se učila lyžovat. Vidím i Sněžku, naši nejvyšší horu, která shora nepůsobí zdaleka tak majestátním dojmem. Celé Krkonoše se zdají být jako nízké pahorky. Počasí nám přeje a výhled je úchvatný. Moc se však nenakláním, celou dobu se totiž bojím pádu svých brýlí, které bych už nikdy nenašla. Ruce křečovitě drží popruhy. Pod mýma nohama je několik stovek metrů prázdna.

Ve vzduchu trávíme asi hodinu. Tlak na žaludek je docela silný a už se vážně těším, až ucítím pod nohama pevnou zem. Na závěr nás čeká několik nezbytných akrobatických vývrtek, po kterých se můj žaludek doopravdy vzepře a já ho prosím, aby ještě chvíli vydržel. Klesáme k přistávačce, kde už vidím naše auto a svojí mamku. Přistáváme. Žaludek to zvládl. Mamka si oddychne, že jsem přežila a jedeme to oslavit do cukrárny. Nevím, která z nás potřebuje cukr více.

Pak už nás čeká cesta zpátky do Prahy a já vstřebávám tak silný zážitek. Bylo to úžasné. Aspoň na chvíli jsem mohla létat…

 

 

mapa_let

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s